Ayahuasca zas a znovu

Napsal Mia Karmínová (») 3. 7. 2017 v kategorii Deník mé duše, přečteno: 1072×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlineayahuasca_2.jpg

(4. a 5. pití)

Super, konečně je tu zase můj oblíbený den. Ráno jsem šla ještě tedy do práce a tak jsem dosti brzy vstávala, ale myšlenka na večerní ceremonii mi vytvářela úsměv na tváři.

Po práci mě kamarád odvezl na místo činu a já pěkně s dodrženou dietkou a zcela prázdným žaludkem šla za novým poznáním.

Když jsem vešla na zahradu, venku sedělo už pár lidí. Připravila jsem si uvnitř domu spacák na stejné místo jako vždy, zatím jsem ještě ani jednou neležela jinde. Zvláštní, jak jsem v určitých věcech zásadová. Možná bych příště měla zkusit aspoň to místo změnit. Šla jsem si sednout za ostatními, představili jsme se a povídali si v altánku. Překvapilo mě, že tam nikoho neznám, zatím se mi totiž objevovali stále stejní lidé a tentokrát ani jedna známá tvář.

Postupně přijížděli další a další nové tváře. Ve skupince bylo hodně lidí, kteří ještě nepili, tak se vyptávali, co se bude dít. Také si tam dost povídali o kambu, což je vlastně jed z takové Amazonské žabky, který se nanese do ran v kůži a člověk se tím léčí. V pralese se tím indiáni i očkují. V této skupince byla poměrně velká koncentrace lidí, co na tom byli…. Nicméně, to vážně není nic pro mě, já se cítím na své cestě s babičkou (ayahuascou).

O trošku později ještě dorazili dva kamarádi, kteří mimochodem podle mě měřili tak osm metrů a nejpozději (jak už je klasikou) přijela jediná známá tvář – Filip. To je opravdu zvláštní člověk. Nějak mi pořád nejde do hlavy, že někdo s takovou energií, kterou z něho cítím (i ostatní ji z něho cítí) může dělat tantrického učitele. Ale svět je plný možností a tak vlastně proč ne, vždyť každý může dělat cokoliv si zamane a je to tak krásné.

Postupem času přišla Káťa a jak už to bývá, tak vybrala penízky a svolala si nováčky na povídání o večerní ceremonii, co se bude dít a podobně. Tentokrát probíhala zároveň i ceremonie s dědečkem tabáčkem venku u ohně a přijel se na nás zase po roce podívat Miko, kterého já si pamatuji ze své první ceremonie. Je to Pedrův bratranec.

Když jsme se už všichni sešli, začalo se opět nějakým kroužkem a povídáním o tom, kdo jsme a proč tam jsme. Pedro nám vysvětlil, co je tabáček do očí a že kdo chce, ať si lehne hlavou do středu místnosti. Já po minulé zkušenosti do něho opět šla, protože jediná zkušenost bez něj a já měla hlavu rozlítanou myšlenkami do všech stran.

Bylo to naprosto v pohodě, žádné extra trápení.. Prostě klasicky to štípalo a pálilo a po pár krátkých minutách to odeznělo, utřela jsem řasy a vstala.

Nalil se první kalíšek medicínky a první zleva si pro něj vykročil. Šla jsem se napít někde tak zhruba uprostřed, vzala jsem kalíšek do rukou, poděkovala Pedimu i ayahuasce a poprosila jsem ji, aby na mě byla hodná a jemná a aby mi dovolila se jí napít více než v říjnu, kdy jsem si sotva olízla rty. A dovolila. Vypila jsem půl kalíšku stejně jako u druhé áji a vrátila se na své místo.

Prvních patnáct minut to bylo těžké, její chuť mi úplně nesedí a tak jsem chvilku bojovala s tím ji předčasně nevyzvracet, ale poté se to uklidnilo a pachuť se ztratila.

Celou noc mi bylo naprosto dobře, žaludek mi ani jednou jedinkrát nezakolísal, tělo jsem měla zcela ovladatelné. Cítila jsem energii, vibrace….zkrátka ano, ája účinkovala a přesto ke mně byla velmi milá a hodná. Jak už začíná být zvykem, tak všem se ukazovaly krásné obrázky, příběhy, vize .. já v noci opět nic neviděla, ale cítila jsem silnou přítomnost. Musím uznat, že to bylo opravdu krásné, byla jsem vážně přesně v tu chvíli celým svým bytím tam v přítomnosti.

Tato ceremonie byla kouzelná v tom, že jsme ji celou prosmáli. Tentokrát se vůbec nezpívalo a na nic nehrálo, za to ale kdykoliv se někdo trošku zasmál, nakazil tím všechny ostatní a vznikl výbuch smíchu na několik minut kompletně u všech zároveň. A to se opakovalo průběžně celou noc, což bylo o to vtipnější. Musím říct, že jsme si to užili.

K ránu mě už bolelo tedy celé tělo, tak jsem vstala první a šla si lehnout ještě ven do trávy, což proti té podlaze byla měkoučká postýlka. Netrvalo dlouho a ostatní se začali budit a vstávat.

Povídala jsem si víceméně celou dobu převážně s těmi osmimetrovými chlapci a i se s nimi dohodla na odvozu domů, ze kterého nakonec byl ještě i výlet na druidské kameny v Poříči.

Na sdílení jsme šli v pěti lidech a to v první skupince. Pedro povídal o energii ohně směrem ke mně a jednomu ze dvou obrů. Vyprávěl mnohé o vlastnostech takových lidí a vše krásně sedělo. Povídal, že bych si měla opět dát pozor na ledviny, pročistit si krev a podobně. Zeptala jsem se ho i na vztahy, ale řekl, že o tom nerad mluví, že okolnosti se velmi rychle mění a co vidí je pomíjivé. Říkal, že se mám naučit hlavně znát sama sebe, vážit si sebe samé a být trpělivá. Zvláštní, není to zase tak dlouho po tom, co toto píšu a už si ta slova nějak extra nepamatuji.

Během sdílení se přede mě postavila Pedrova dcerka a začala na mě dělat ksichtíky, a tak to bych samozřejmě nebyla já, abych jí to nevrátila a tak jsme si během toho hrály a smály se. Pěkný čertík to je.

Hned po sdílení jsme se rozloučili a s kluky odjeli na výlet na menhiry, kde jsme se prošli, meditovali, povídali si a pak jsme vyjeli směr Náchod a oni pokračovali do Prahy.

…..

A o krásných 9 dní později přišla na řadu další ceremonie a světe drž se, nebyla u Pedra. Jak jsem dlouho neměla důvěru a nechtělo se mi jít jinam, tak stejně tak jsem poslední dobou cítila táhnutí na Michalovu ceremonii. Michal je člověk, který se učil dlouhé roky šamanské učení od Pedrova otce a později pak začal pracovat s jiným učitelem.

Musím uznat, že ze stylu jeho ceremonie jsem přímo unešená a sedí mi krásně.

Dostala jsem se tam tak, že jeden človíček, kterého jsem prvně poznala na své první ayahuasce a pak se mi objevil i na mé třetí, mě pozval na své narozeniny, které vlastně takto chtěl oslavit. A myslím, že za to už mu budu navždy vděčná, protože tato ceremonie pro mě byla velkým přínosem a posunem.

Na narozeniny jsme šli vlastně ve třech. Oslavenec, jedna jeho kamarádka a já. Ta holčina mě naštěstí vyzvedla v Náchodě cestou a jely jsme tam společně. Je to vážně krásné místo, mimochodem.

Poseděli jsme, popovídali si, a když se začalo stmívat, šli jsme do jurty, kde ceremonie probíhala.

Michal připravil svíčky a posadil se na své místo a my zase na to své. Během chviličky přišla i Lenka, jeho žena a usedla vedle něho. Nějakou dobu jsme si povídali, bylo to skvělé, Michal nám toho opravdu hodně odvyprávěl. Povídal o všem možném z Ekvádoru.

Vyprávěl nám o svém učení u Pediho taťky, i důvody, proč se potkal s novým učitelem, ze kterého je velmi nadšen, jelikož se mu líbí jeho práce a způsob, jak ji dělá. V Amazonii je hodně podvodných šamanů, co sejdou z cesty, jelikož často léčí pěkné přitažlivé ženy a prostě se neudrží. Tento učitel, kterému říká veselý děda, pracuje čistě a krásně. Především proto, že se vždy ptá léčeného člověka, zda souhlasí s jeho léčbou. To znamená, že mu odvypráví, jak to bude vypadat, co se bude dít a pak se zeptá, jestli chce. Pokud ano, u léčby je i dědova žena, díky které je v pohodě jak léčený člověk, tak i ona sama.

Jelikož jsem seděla po jeho levici, vyzval mě jako první, abych se šla napít. Nešla jsem, necítila jsem to tak ještě, takže jsme si ještě chvíli povídali a já se pak z ničeho nic zvedla a šla jsem. Dostala jsem malé pinči, což je asi tak třetinka toho, co nám dává Pedi. Míša nám vyprávěl o druzích ayahuascy, teď jsme u něho pili Roju (červenou), u Pediho máme většinou Amarillu (žlutou) nebo Negru (černou). Skvělé na té červené je to, že jsem opravdu necítila vůbec ten její zápach. Jsem zvyklá, že celá místnost je tím provoněná a tady jsem ji cítila jen zlehka až ve chvíli, kdy jsem se nad ní naklonila. Chutnala dosti podobně a tak jsem opět pár prvních minut bojovala s tou pachutí.

Další rozdíl byl i v tom, že u Pediho od napití až do rána už prostě nemluvíme, tady si povídáme až do očisty, která funguje též trošku jinak. Rovnou řekneme, čemu bychom rádi věnovali pozornost a po očistě nám k tomu i Michal něco poví. Je to tak určitě lepší, protože člověk je pořád v tom rozšířeném stavu vědomí a má možnost po těch informacích toho ještě využít.

Po napití jsme si začali zpívat samé vtipné songy jako třeba Včelí medvídky, Diskopříběh… sranda byla, ne že ne.

První na očistu šel oslavenec a já začínala už padat únavou a bála se, že usnu. Naštěstí jsem šla na řadu druhá a tak jsem neusnula.

Očista byla opravdu krásným zážitkem. Usedla jsem naproti němu a rovnou se začal smát, že mám velice veselou energii. Ptal se mě, co že to mám na srdíčku a tak jsem mu vyprávěla o tom, že vlastně nic moc, že mě nic netrápí, netíží…a nebo co ano, tak si s tím už dokážu poradit a vím, jak na to. Nicméně co mi vážně vrtá hlavou a nejen tou, je samozřejmě to mé srdéčko, ty vztahy, lásky … něco, co si nesu už od mala a nejsem schopná pochopit, co je špatně. Kdyby to přišlo někdy později, tak aspoň vím, že budu někde hledat nějaký bod, kde to začalo, ale takto jsem z toho vážně jelenem.

Očista byla skvělá a silná, a když skončila, Míša se hned rozpovídal. Vcelku se mi smál a ptal se, jestli si uvědomuji, že světům, na které v hlavě intenzivně myslím, vdechuji život a jestli teda aspoň tuším, kolik světů už jsem stvořila. No musím říct, že to byla opravdu trefná otázka a hodně mě rozesmála. Mou největší zábavou je si vytvářet v hlavě vlastní světy, takže ten počet je nekonečný.  

Pak se mi ještě trošku šklebil za to, jak extrémně plnou hlavu myšlenek mám. Že tohle umí jen žena, to je jasné, ale v mém případě, je to těžký extrém. Pravda je, že není jediný, kdo to tvrdí, jsem prostě divný případ.

Říkal, že mám opravdu krásnou a čistou energii, jen u toho srdce je nějaká špatná, která tam vůbec nepatří. Že by ji ze mě i mohl vysát, ale že na to není momentálně čas a měla bych přijít někdy jindy. Na to jsem mu ale řekla, že bych si toto ráda vybojovala sama, protože člověk mnoho pochopí jen když si tou cestou projde a zvládne ji sám. Povídali jsme si o tom, že je dobře, že to nechci jen jednoduše přeprogramovat a zvládnout to sama, jelikož mi to může přinést i různé dary a jistotu, že se to nevrátí.

Prý jsem velmi odříznutá od svého srdce, že už moc neslyším jeho tlukot a to bych měla napravit. Stále si uvědomovat, že ve mně bije a naučit se ho cítit. A když se mi to povede, začnou se dít velké věci. Mám prý (už i Pedro říkal) velký dar cítění přírody a napojení na ni a léčivé body v dlaních. Jakmile začnu vnímat srdce, otevře se mi nová sféra, která tyto dvě věci posílí do mnohem větších rozměrů a já tím budu dělat lidem velkou radost a budu jim pomáhat.

Což je jako pohádka pro mé uši, přímo mé přání. Krása.

Dál jsem se ještě dozvěděla, že mám zase zablokovanou lymfu u kořenové čakry a mám jít na lymfatické masáže a zkusit ji nějak rozproudit. Z lymfy já mám celkem dost respekt, jelikož už vím, co mi dříve způsobila, takže to rozhodně zařídím…

Druhý den ráno jsem dostala tinkturu hlochu, kterou mám na srdce. Posiluje sval, ale ovlivňuje pozitivně i energie kolem srdce a tinkturu kaštanu plodu a kaštanu květu. Plodem se mám potírat od špiček prstů na noze nahoru do poloviny těla a květ mám papkat. Je to na tu lymfu, pomůže mi to ji rozproudit.

Zbytek druhého  dne bylo opravdu skvělý. Byli jsme u Michala doma na snídani, poté jsme chvíli s ním řešili tinktury, hrála jsem si s jeho dcerkou…..a cestou domů jsme se stavili v Rokoli pro dobrou pramínkovou lesní vodu. Parádní den i zážitek a hlavně mám konečně pocit, že se někam blížím, že trošku vím, kterou cestou se teď dát a jak na tomto vztahovém zádrhelu pracovat. Pro mě obrovský pokrok a nadšení. Teď vzhůru vpřed, už se těším.

Takže za mě velké díky oslavenci, jeho kamarádce ale i Michalovi a Lence. Děkuji.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a deset