Ayahuasca (6)

Napsal Mia Karmínová (») 18. 7. 2017 v kategorii Deník mé duše, přečteno: 550×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online421378228-1280x720.jpg

Jak jsem řekla, tento rok chci na sobě intenzivně pracovat. Cítím to jako rok plný změn a poznání. Rok zvratu. Tedy další ceremonie na sebe nenechala dlouho čekat...

Přijela jsem o něco později než bych správně měla a tak tedy samozřejmě nezbylo žádné volné místo, kam si rozložit karimatku. Přivolala jsem si to, že? Chtěla jsem se dokopat ke změně místa, abych stále neležela na stejném a hle, je to tu. Káťa později zařídila, aby se ostatní více smrskli k sobě a udělali mi tím místo. Ležela jsem kousek od místa, kde Pedro provádí očistu a dává pít medicínu. 

Ihned poté, co jsem si nachystala spaní, šla jsem do kuchyňky a hádejte, kdo tam seděl. No ano, byl tam opět Filip. Tak chápete to? Já zatím ne. Ale to mi teď tedy nepřijde podstatné, jen to bylo takové překvapení nepřekvapení. 

Venku jsem si popovídala zase s lidičkami, co tam byli. Někteří už z předchozího dne, někteří noví..vyprávěli předešlou ceremonii, prý tam měli pěkně veselo. Zaujala mě tam jedna holčina, řekla bych, že jsme měly opravdu hodně podobného. 

Když to bylo k tomu a bylo už i po povídání Káti pro nováčky, sešli jsme se všichni v místnosti a chystali se na ceremonii. Opět jsem se odhodlala k tabáčku do očí a učila se tu bolest rozdýchat a vědomě přijmout. Krásně to člověka dostane do přítomné chvíle a  uzemní ho to. Je stále co se učit. 

Opravdu velmi zajímavé bylo spát na této straně místnosti, už také proto, že jsem viděla detailně každého, kdo se přišel napít babičky medicínky. Sledovat je, jak se nacítí na medicínu, poprosí ji a pak se s úctou napijí, bylo fascinující. Předtím jsem jen z dálky viděla jejich záda. 

Když přišla řada na mě, překvapilo mě, že mi vůně ayahuascy vůbec nevadila. Dokonce jsem vypila třičtvrtě šálku a nevadilo mi to, nesmrdělo mi to. Velmi jsem ji prosila, aby byla ke mně milá a neděsila mě. A přesně taková i byla.

Celá noc byla v klidu, tělo velmi rozvibrované a citlivé, mysl přemýšlivá a žaludek stabilní. Žádné zvracení se nekonalo. Je pravda, že já jak jím čistě a pěkně dodržuji i dietu před i po ceremonii, tak není moc co čistit. Tedy má ájinka energii na to se věnovat práci v jiných úrovních než v té fyzické. 

Opět se o nás staral Miko. Zaujalo mě, že mi najednou přišel hezčí, možná i spokojenější. 

Očista byla opět krásná a silná. 

Ráno jsem vstávala jako vždy mezi prvními a čekala venku na sluníčku, než se probudí i zbytek. Šla jsem na sdílení s první skupinkou a s Pedrem jsme především probírali tentokrát to fyzické tělo, jelikož moc k tomu zbytku teď není, co říkat, když je tak čerstvě po předešlých ceremnoiích. Nebo alespoň já to tak vnímám, teprve musím zpracovat a uvést do života předchozí informace. Na té fyzické rovině jsme se bavili především na téma probiotik, tinktur, bylin, detoxu. Měla bych si vybrat a nacítit se na nějakou probiotikovou rostlinku a začít ji užívat. Dále mi dal na mou žádost něco, co mi silně pročistí střeva od plísní. Je to semeno, které se pije ráno a pak se celý den cvičí a nejí, až po dvanácti hodinách se smí něco hladkého, jako třeba kaše. Stačí to jednou za rok, tedy až se odhodlám to vypít, mám rok klid. Jsem zvědavá, jak to zvládnu, Ti co už to pili, mi radili, ať to vypiju na ex, že už se mi znovu napít nebude chtít. Tak brzy směle do toho.

Zbytek dne byl moc krásný, leželo se na sluníčku, popíjela se wayusa, uvařil obídek a společně jsme asi v deseti lidech poobědvali i s Pedrem, Káťou a Mikem u stolu ... vyprávěli nám o setkání se s jaguárem tváří v tvář, to bylo velmi vtipné, když vám někdo v ČR radí, jak se máte zachovat, když proti vám stojí jaguár. Prý se má počítat s tím, že vás olízne a pak se teprve rozhodne, jestli zaútočí nebo ne. A když si bude chtít "hrát" nebo i zaútočit, skáče prý doprava (z jeho strany) tedy je nutné rychle uskočit na naši pravou stranu. No zkrátka zajímavé si to vyslechnout. 

Cítím teď velký klid a mír v duši. Vím, že to zní jako cliché, ale neumím to jinak vyjádřit. Cítím krásnou odevzdanost životu a tomu, co přichází. Cítím, jak má prudkost, agrese, zbrklost, roztěkanost, jak vše se uklidňuje a dostává do rovnováhy. 

To jsou důvody, proč tam chodím. Babička medicínka mi opravdu pomáhá se vyladit a dostat do stavu, který je v rovnoze. Cítit se šťastná a být šťastná, přijímat a dávat. Nebrat si věci osobně, nerozčilovat se. Jsem ráda za veškeré tyto podstatné změny, jsou součástí mé cesty a já nedokáži slovy ani vyjádřit tu vděčnost, kterou mám ke spojení s ayahuascou a vlastním nitrem. 

Před chvílí mi přišly nové termíny a v nich i nový druh ceremonie. Jde o Chiri Wayusa, která prý probouzí spirit u problémů se zablokovanou energií, osvobozuje energii, kterou v sobě schováváme i před sebou samými. Pomáhá porozumět sobě samému, jelikož po vypití osobní procesy nevnímáme zbarveně. Probíhá to pět hodin u ohně a následné ráno si ještě z pravých kakaových bobů uvaříme čokoládu a popijeme wayusu (čaj). 

Tak tato ceremonie mě natáhla úplně dokonale. Když jsem to zahlédla a ještě ani nečetla celý text, úplně mě to přitáhlo a ihned jsem se přihlásila na tuto ceremonii a též na následující den na ceremonii opět s babičkou medicínkou. Takže stále cítím, co tvrdím. Tento rok intenzivní práce, rok změn. 

A víte co? Můžu říct, že to cítím. Rozhodla jsem se k velkému kroku od následujícího května. Konečně překročit tu startovní čáru a vydat se za svým snem/cílem. Už vím, konečně, jak na to a jsem nadšená. Spadl mi velký kámen ze srdce, protože co jsem vždy chtěla, se teď rozpohybovalo a odstartovalo. Jdeme do toho!

PS: Nepřišlo mi důležité to psát, ale myslím, že to mělo asi větší význam, než jsem tušila a tak ještě dodám dvě drobnosti, co se odehrály během této ayahuascové noci.

Zjevil se mi takový prolog od Filipa, kde mi povídal o tom, že jsem mu ublížila, že ho to bolelo a že tomu  moc nerozuměl, proč jsem se takto od něho najednou odvrátila. Že to držel v sobě a že mi toto musel sdělit. Řekla jsem mu na to jen, že je mi to líto, že ho to zasáhlo, ale že bych se zachovala stejně, jelikož tak jsem to cítila a nemůžu jít přesto a neposlechnout se.

Tak možná mi to tam třeba v noci opravdu vyslal a vážně mi toto chtěl říct a tím to mezi námi je v pořádku a na příští ceremonii třeba už nebude. Kdo ví...

A další drobností, kterou jsem pominula, je, že celá ta ceremonie mi v hlavě probíhala ve slovenštině. Nad čímkoliv jsem přemýšlela, cokoliv se mi honilo hlavou (mimo Filipova prologu) bylo slovensky. Slovenštinu mám v hlavě a na jazyku doteď .... tak se necháme překvapit, má-li to vyšší význam či nikoliv.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a deset